PÉČE O KRAJINU

Při svém hospodaření se snažíme nejen dodržovat zásady ekologického hospodaření,  ale zároveň zohledňovat dopady naší činnosti na okolní krajinu.

Jako příklad uvádíme péči o lokalitu poblíž Častolovic a krajinné úpravy  přímo u našeho statku. Dále se manžel stará o starší extenzivní sady, o jejich obnovu, výpas ovcemi a i popis ovocných odrůd.

Péče o přírodu u Častolovic

 

Na strmých západních svazích pod kopcem Strýc na rozmezí katastrálních území Hřibiny, Častolovice a Olešnice u Rychnova nad Kněžnou se nachází přírodovědně cenné travní porosty, místy protkané drobnými starými ovocnými sady. Podmínky v území dovolovaly v minulosti vždy pouze extenzivní využívání, plochy byly převážně ručně koseny a využívány pro tradiční pěstování ovoce. Citlivá péče podnítila rozvoj druhově bohatých společenstev kvetoucích luk. Ty však přestaly být na konci minulého století obhospodařovány a postupně došlo k jejich částečné degradaci – rozšíření konkurenčně silných druhů trav a zarůstání náletovými dřevinami.

 

Přesto se až do dnešní doby zachovaly zbytky těchto polopřírodních biotopů. V bylinném patře se nachází druhy širokolistých suchých trávníků, ovsíkových luk i mezofilních lesních lemů s náletem křovin. Najdeme zde např. dobromysl obecnou (Origanum vulgare), mateřídoušku (Thymus spp.), hořčík jestřábníkovitý (Picris hieracioides), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), chrpu luční ostroperou (Centaurea jacea subsp. oxylepis), oman vrbolistý (Inula salicina), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), svízel severní pravý (Galium boreale subsp. boreale), šalvěj luční (Salvia pratensis), ale i vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) aj. V jarním aspektu pak bohatě kvetoucí koberce jaterníku podléšky (Hepatica nobilis), prvosenky (Primula sp.) a dalších druhů. Lokalita je významná i entomologicky – není např. vzácnost zde zahlédnout otakárka či jiné vzácnější druhy motýlů.

 

Od r. 2007 zde provádíme ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR postupnou péči o tyto cenné biotopy – vyřezávání náletu dřevin, ruční kosení, ošetření starých ovocných stromů, pastvu ovcí. Tímto tradičním způsobem hospodaření člověka v krajině by měly být podmínky pro výskyt dnes již vzácných druhů rostlin i živočichů obnoveny či zachovány.

 

Ovocné stromy u statku  na Šachově

Před našim příchodem do Šachova byly svahy pod statkem holé – během 5 let zde manžel vybudoval vodní tůně, zasadili jsme ovocné stromy a pasou se kolem nich  ovce a husy.

Smíšený ovocný sad pod statkem

Co to jsou staré a krajové odrůdy

Genetické zdroje,  o které je škoda přijít

Jak můžeme využít ovoce starých odrůd

Co to jsou vysokokmeny?

Biodiverzita v extenzivních sadech

 

Smíšený ovocný sad pod statkem

Jedná se o smíšený ovocný sad, kde  roste alespoň 40 různých odrůd jabloní a více než 25 odrůd peckovin (slivoní a třešní). Naleznete zde převážně  staré krajové a doplňkově i moderní, tzv. resistentní odrůdy, všechny  původem převážně z východních Čech. Stromky byly zapěstovány už v ovocné školce jako vysokokmeny na semenných podnožích. Nejstarší z nich – jabloně v horní části svahu – byly vysazeny na podzim r. 2005.

 Co to jsou staré a krajové odrůdy?

Jabloně Jeptiška, Holovouské malinové, Řehtáč soudkovitý, Hladíkovo přeúrodné, třešeň Kaštánka… to je jen malá ukázka poetických názvů starých odrůd, které se zde nachází. Starých historií svého původu nebo chcete-li datem vzniku či rozšíření. Některé z nich, jako např. Panenské české, se rozšířily po celém území našeho státu. Oproti tomu lokální odrůdy, často vzniklé nahodile, jsou typické pro určitou oblast utvářenou podobnými přírodními podmínkami – třeba i území většího rozsahu; pak mluvíme o odrůdách krajových.

V moderních intenzivních sadech už je ale nehledejte. Nejsou-li pro nás už dostatečně atraktivní, proč si tedy staré odrůdy na vysokokmenech v dnešní době získávají své příznivce?

 Genetické zdroje, o které je škoda přijít

Široké spektrum starých odrůd lze označit jako kulturní dědictví, kdy je ta která odrůda nositelem jedinečných vlastností, které se rozvinuly v daném prostředí spolu s náhodným nebo cíleným působením člověka. A právě tyto vlohy hrají zásadní roli pro vývoj nových odrůd, které jsou schopné přizpůsobit se měnícímu se prostředí, novým chorobám a škůdcům. Výsadba starých odrůd v místech jejich původního pěstování (on farm) je přirozeným způsobem uchování tohoto genofondu. 

 Jak můžeme využít ovoce starých odrůd

Ovoce starých odrůd se také výborně hodí na zpracování sušením, pro výrobu moštů, k přípravě moučníků, povidel nebo do kvasu. Takto měla dříve každá odrůda své specifické uplatnění. Oproti moderním varietám mají např. i zde rostoucí odrůdy jabloně Panenské české či Strýmka vyšší obsah vitamínů či minerálů, jsou aromatické a my z nich na naší farmě připravujeme chutný mošt. Klasická švestka domácí je také těžko překonatelná – hodí se na přímý konzum, sušení i do kuchyně. O slivovici nemluvě.

Co to jsou vysokokmeny?

Jde o tvar ovocného stromku, kdy se výška kmenu pohybuje od 180 do 220 cm (polokmen 120 – 160 cm). Takto byly ovocné stromy tradičně pěstovány. Umožňovalo to využít přízemní část sadu pro sklizeň sena nebo pro jinou podkulturu. U nás na Šachově  se provádí pastva ovcí. Z ovocných alejí podél cest nebo ze starých sadů známe stromy vzrůstné, s mohutnými korunami. To je dáno především podnoží ovocných stromků. U stromků na semenných podnožích (generativně množených) si počkáme několik let na první ovoce (a určitě ho nesklidíme ze židle), jsou však přizpůsobivé, vitální a dlouhověké. Skutečné stromy dotvářející přívětivý ráz kulturní krajiny.

 Biodiverzita v extenzivních sadech

Oproti konvenčnímu sadu vidíme v extenzivních výsadbách daleko větší přírodní rozmanitost (biodiverzita), a to ve více rovinách. V počtu pěstovaných druhů a odrůd, v množství druhů volně žijících živočichů a rostlin. Na květy, dřevo, plody ovocných stromů a také na bylinné patro je vázáno široké spektrum hmyzu a dalších bezobratlých, které jsou zdrojem potravy pro další živočichy. Např. z ptáků hnízdících ve starých sadech jsme v okolí našeho statku již zaznamenali přechodný výskyt dudka chocholatého. Nabídku přírodních stanovišť zvyšují i vodní tůně. Vysoká biodiverzita udržuje přírodní rovnováhu v sadu a tedy i škůdce ovocných dřevin v rozumných mezích.